Šediny jsou ozdobnou korunou
(ČZ 45/2024) Pohled na stárnutí a jeho konečnou fázi očima Starého zákona.
Převzato z Českého zápasu
Možná nějaký "uvozující text" celé sekce o tom jak se texty syndikují z ČZ?
Kazatelský cyklus
Víte, kdo já jsem? (Mk 12,38-44)
(ČZ 45/2024) Když učil, řekl: „Varujte se zákoníků, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, stojí o pozdravy na ulicích,
Ku sdílení radosti
(ČZ 45/2024) V září jsme si připomněli 100 let od položení základního kamene Husova sboru v Rychvaldě. Při děkovných bohoslužbách nám bratr patriarcha Tomáš Butta a bratr biskup Tomáš Chytil posloužili společným dialogickým kázáním.
Využijme dobře čas nám daný (Mk 12,28b-34)
(ČZ 44/2024) K Ježíšovi přistoupil jeden ze zákoníků a zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?”
Dušičkový příběh fresek malíře Bilibina
(ČZ 44/2024) Pusto a prázdno na Olšanech v části, kde stojí kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice. Dav pravoslavných věřících, především Ukrajinců a Rusů, kteří se zde vzájemně tolerovali bez ohledu na válku, zmizel. Zmizela i desítka žebráků – bezdomovců a mezi nimi pár Ukrajinek požadujících dary pro nemocné děti.
Na konec Čech za sestrou Šindlerovou
(ČZ 44/2024) Vyprávění, jak to dříve v církvi chodilo za Němců i za komunistů.
O kraji, kde církev má nejméně věřících, kde farář má vedlejšák a naše církev velkou šanci
(ČZ 44/2024) Karlovarský kraj, kraj procházející neustálými změnami, kde lidé žijí až surovým životem, často sloužící jako námět až thrillerových scénářů. Je to jediný kraj v Česku bez veřejné vysoké školy a nedávno prezident Petr Pavel prohlásil, že kraj „trpí řadou sociálních problémů a nízkými mzdami.“
„Dušičkové rozjímání“ - Carpe diem a memento mori
(ČZ 43/2024) Carpe diem je latinské rčení, do češtiny se obvykle překládá jako „užívej dne“.
Stalo se u cesty (Mk 10,46-52)
(ČZ 43/2024) Ježíšem zázračně uzdravený nevidomý je v Evangeliu Markově připomínán určitěji, jako Bartimaios (tj. aramejsky „syn Timaiův“), stejně tak místem pobytu – žebrá u hlavní silnice vycházející z Jericha.
Václav Černý: Soud Rainera Maria Rilkeho nad Čechy
(ČZ 42/2024) Zatímco u německých literárních kritiků nacházíme při rozboru díla R. M. Rilkeho analýzy jeho vztahu k Čechům také zmínky o Husovi a husitství, zjišťujeme, že čeští literární vědci jakoby tuto skutečnost u Rilkeho opomíjejí. Výjimkou je proslulý literární vědec Václav Černý (na snímku).
Kamala Harrisová ani Donald Trump nejsou vnímáni jako příliš náboženští
(ČZ 42/2024) Je známou, byť v Evropě ne příliš chápanou skutečností, že k žádaným kvalitám hlavy Spojených států amerických tradičně patřila i zjevná religiozita.
Z posledních měsíců života husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova a Kalicha
(ČZ 42/2024) Po bitvě u Malešova představovalo Žižkovo bratrstvo nejsilnější mocenské uskupení v českých zemích.
U Boha protekce neplatí (Mk 10,35-45)
(ČZ 42/2024) Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu:
Na Žižkově byl nejprve obraz Jana Husa, až později jezdecká socha Žižky
(ČZ 41/2024) První starosta Žižkova Karel Hartig byl předchůdcem idejí husitské církve. „Bez Hartiga bychom se jmenovali Rudolfov, ulice by nenesly jména husitských osobností. Kdo ví, čí socha by stála na Vítkově,“ píše se v jednom postu na facebooku Klubu přátel Žižkova.
Míru svého následování si stanovujeme sami (Mk 10,17-31)
(ČZ 41/2024) Pane Ježíši, jak mám žít, abych dosáhl spásy?
Jan Žižka, vojenský rádce, královský panoš a diplomat dvora vévody burgundského
(ČZ 40/2024) Zatím vydané monografie a studie o životě a posláních Jana Žižky svou rozsáhlostí představují snad celou knihovnu písemností historiků, archivářů a literárních badatelů.
